Latinské druhové jméno syriaca chybně stanovil Carl Linné v domnění, že rostlina pochází z oblasti Sýrie. Lýková vlákna byla historicky používána původními Američany pro výrobu šňůr a textilií. Chmýr semen se využíval jako vycpávkový materiál.
Oddenek a další části rostliny obsahují řadu jedovatých látek, zejména glykosid asclepiadin. Ten vyvolává po požití průjmy a zvracení, při kontaktu s pokožkou může vyvolávat vyrážky.
V její domovině na SV a středozápadě USA je na klejichu vázáno přes 450 hmyzích druhů. Nejikoničtějším z nich je monarcha stěhovavý (Danaus plexippus), jehož housenky se klejichou živí. Je jedním ze tří druhů klejich, na jejichž výskyt je vázána dlouhá migrační trasa tohoto motýla.
Jde o vytrvalou, 1–2 metry vysokou bylinu. Má tuhé listy vejčitého tvaru, s krátkými řapíky. Na nevětvené, hustě pýřité (chlupaté) lodyze vyrůstají listy v přeslenech nebo vstřícně. Klejicha kvete v červnu a červenci, bílo-růžové květy jsou sdruženy v květenstvích (okolících) po 30–35. Semena mají nápadný bílý chmýr. Při poranění rostliny silně bíle mléčí (obdobně jako pryšce).
V Evropě druh osidluje zejména rumiště, okraje zahrad, železniční náspy, pásy podél komunikací a další opuštěná místa. Vyhovují mu jak lehce zamokřené, tak vysychavé lehké půdy a slunná až polostinná stanoviště. Roste na kyselých i zásaditých půdách.
V České republice se vyskytuje především na jižní Moravě, kde navazuje na silné populace ze Slovenska a Maďarska. Na Slovensku se vyskytuje hlavně v jižních oblastech, jelikož se jedná spíše o teplomilný druh.
Klejicha hedvábná pochází z východní části Severní Ameriky. Do Evropy byla zavlečena v roce 1629 a již v 18. století se dostala na území České republiky (byla pěstována na zámku v Lánech již kolem roku 1785). Na území Slovenska byla poprvé zaznamenána v roce 1917.
Klejicha se na velké vzdálenosti šíří větrem díky ochmýřeným semenům, kterých jedna rostlina vyprodukuje zhruba 1500. Na krátké vzdálenosti se i ve své domovině účinně šíří pomocí oddenků. Může tak vytvářet rozsáhlé a neprostupné porosty.
Má skvělou regenerační schopnost. Místa s rostlinami pokosenými bez použití herbicidu masivně zarůstají novými výmladky (už týden po seči lze pozorovat až dvaceticentimetrové výhonky). V případě méně vhodných mechanických zásahů (trhání, sečení, orání) se klejicha dokáže silně vegetativně namnožit (kořeny mají spoustu skrytých pupenů!).
V případě zjištěného výskytu klejichy hedvábné je potřebné neprodleně zakročit. V případě menších ohnisek výskytu je možné použít aplikaci systémového herbicidu na listy, vždy však v souladu s pokyny výrobce a platnou legislativou. Zásah bývá účinnější v období intenzivního růstu a při jeho opakování, protože druh se obnovuje z podzemních orgánů. Postřík herbicidu na bázi glyfosátu se aplikuje bodově na listy – prvně v červnu před vykvetením a pak v srpnu před uložením zásob do kořenů.
Aplikace herbicidů je ovšem méně účinná než u jiných rostlin díky kožovitým listům a latexu, do něhož se použité chemické látky přednostně váží. Použít se musí silnější koncentrace herbicidu a do roztoku je vhodné přidat smáčedlo. Je to přísada, která zlepšuje přilnavost a rozprostření herbicidu na povrchu listů, a tím může zvýšit účinnost ošetření.
Z mechanických metod lze praktikovat na menších plochách vytrhávání, jinak kosení a sečení. To je ale nutné provádět opakovaně a dlouhodobě kvůli houževnatému a rozsáhlému systému kořenů klejichy. Ideálně je třeba na souvislých plochách provádět současně s kosením i vyorání kořenového systému, nejlépe opakovaně po 2–3 týdnech. Platí ovšem riziko silného vegetativního namnožení.
Během období dozrávání plodů jsou na rostlinách nápadné měchýřky, v nichž se nacházejí semena. V této fázi může být sekání i mulčování rizikové protože po otevření plodů se semena snadno šíří větrem na větší vzdálenosti. Stejně tak při vytrhávání, vysekávání nebo vykopávání rostlin se zralými měchýřky je nutné zajistit rostlinné zbytky tak, aby se semena nedostala zpět do přírody.
Při těchto radikálních zásazích je třeba dbát na vhodné nakládání s kontaminovanou zeminou kvůli riziku šíření semen, kořenů a oddenků.
Více se o klejiše hedvábné, jejím šíření a potlačování můžete dočíst např. zde:
Asclepias syriaca – klejicha hedvábná (klejicha vatočník) • Pladias: Databáze české flóry a vegetace
Asclepias syriaca - klejicha hedvábná | Apocynaceae - toješťovité | Natura Bohemica
Projekt „Vytvoření strategie pro management invazivních druhů v příhraničním regionu SK-CZ“ byl podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Interreg SK-CZ 2021–2027, který je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj příspěvkem ve výši 534 495,46 EUR. Více o programu na https://www.sk-cz.eu/.
