
Na rozdíl od většiny ostatních javorů rostoucích v ČR má tento druh složené listy, které připomínají listy jasanu.
Podobně jako z javoru cukrového lze i z javoru jasanolistého získávat mízu pro výrobu javorového sirupu, i když jí produkuje o polovinu méně.
Strom produkuje velké množství nektaru, proto je jeho výsadba často podporována včelaři.
Letorosty javoru jasanolistého jsou nápadně zelené a šedomodře ojíněné, což je jeden z nejlepších rozlišovacích znaků. Listy jsou vstřícné, složené ze 3 až 7 lístků, které jsou na okrajích hrubě pilovité.
Tvoří typické javorové nažky, které spolu svírají ostrý úhel (do 45°) a rostou v dlouhých hroznech. Často jde o vícekmenný „netvárný“ strom s řídkou korunou, dorůstající výšky 10–25 metrů.
Javor jasanolistý preferuje (ve své domovině i u nás) vlhčí místa, zejména břehy vodních toků, lužní lesy a štěrkové náplavy. Dobře však snáší i jiné podmínky a často se vyskytuje i na místech, jako jsou okolí železnic, silnic, opuštěné průmyslové areály nebo rumiště.
V ČR je nejhojnější v teplejších oblastech (nížiny a pahorkatiny), zejména v Polabí a na jižní či střední Moravě. Na Slovensku se vyskytuje zejména v jižní části v okolí vodních toků, v lužních lesích a na nevyužívaných plochách.
Pochází ze Severní Ameriky, do Evropy byl dovezen koncem 17. století jako okrasná dřevina. V českých zemích byl poprvé vysazen v roce 1808 na Hluboši a později v roce 1835 v pražské Královské oboře (dnešní pražský park Stromovka). Na Slovensku je jeho první zaznamenaný výskyt již z roku 1794.
Roste velmi rychle a je odolný vůči mrazu, suchu i znečištění. Jeden strom může ročně vyprodukovat stovky tisíc semen, která se snadno šíří větrem, vodou i dopravními prostředky.
V lužních lesích vytváří husté monokultury a vytlačuje původní druhy jako vrby, topoly a olše. Po pokácení extrémně silně zmlazuje z pařezů, čímž vytváří ještě hustší porosty.
Nejúčinnější metodou likvidace javoru je injektáž registrovaného herbicidu. Do otvorů vyvrtaných v kmeni se aplikuje herbicid na bázi glyfosátu (ředěný na 30-50 %), který strom kompletně zahubí i s kořeny. Na mladší stromy lze použít záseky či částečné loupání kůry spojené s okamžitou aplikací herbicidu do vytvořených poranění.
V případně nutnosti kácení lze použít nátěr herbicidu na čerstvý pařez, při němž ale dochází k obrážení některých pařezů. Účinná je aplikace herbicidu postřikem na list, ať již v případě mladých stromků nebo pařezových výmladků.
Mladé semenáčky lze vytrhávat (ručně nebo nářadím), u větších stromů lze zkusit opakované kroužkování – kdy se po celém obvodu kmene odstraní kůra a část lýka, aby se přerušil přísun živin. Tato metoda je však velmi pracná.
Účinný manažment proto vyžaduje opakované kontroly lokality a odstraňování nových výhonků a semenáčků.
Více se o javoru jasanolistém, jeho šíření a potlačování můžete dočíst zde:
https://pladias.cz/taxon/overview/Acer%20negundo
https://botany.cz/cs/acer-negundo/
http://www.naturabohemica.cz/acer-negundo/
https://portal.nature.cz/w/druh-35072#/
https://www.ochranarskaprirucka.cz/invazni-rostliny/javor-jasanolisty-acer-negundo/
Projekt „Vytvoření strategie pro management invazivních druhů v příhraničním regionu SK-CZ“ byl podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Interreg SK-CZ 2021–2027, který je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj příspěvkem ve výši 534 495,46 EUR. Více o programu na https://www.sk-cz.eu/.